Bakteriální infekce
Bakteriální infekce patří mezi nejrozšířenější a smrtelné nemoci postihující akvarijní krevety. Tyto infekci se mohou projevovat nenápadně, ale často vedou k rychlé a masivní úmrtnosti. Příznaky se mohou projevit teprve tehdy, když je již téměř pozdě na záchranu postižených krevet. Běžná bakteriální onemocnění zahrnují chitinolytickou bakteriální chorobu, skořepinovou chorobu, hnědou skvrnitou nemoc, černou skvrnitou nemoc, nemoc spálených skvrn a řezavou nemoc. Tato nejběžnější onemocnění akvarijních krevet jsou způsobena bakteriemi, které napadají exoskelet /pancíř/ krevet, což vede k viditelným změnám zbarvení a lézím. Infekce se často šíří rychle napříč akváriem, takže včasná detekce a léčba jsou nezbytné k zabránění rozsáhlým ztrátám na krevetách.
Plesňové infekci
Plesňové infekci jsou další významnou hrozbou pro akvarijní krevety, které se často projevují jako bílé, nadýchané bavlněné výrůstky na břiše nebo v oblasti hlavy. Tyto symptomy jsou typicky způsobeny hubami jako Achlya nebo Saprolegnia, které jsou viditelné pouhým okem. Plesňové infekci mohou být obzvláště náročné na zvládnutí, protože se mohou rychle šířit po akváriu, a to zejména v případě, že nejsou okamžitě léčeny. Nejlepší léčbou je prevence, a to pravidelné monitorování a udržování optimálních vodních podmínek v akváriu s krevetami.
Parazitické infekci
Parazitické infekci také představují významné riziko pro akvarijní krevety, což způsobuje řadu symptomů, které mohou vážně ovlivnit jejich zdraví a vitalitu. Tyto infekci jsou obvykle způsobeny prvky nebo jinými parazity, které mohou být neviditelné pouhým okem, ale mohou vést k viditelným změnám chování a fyzickým symptomům u krevet. Infikované krevety mohou vykazovat letargii, ztrátu chuti k jídlu a abnormální plavecké vzorce. Prevence v případě parazitických infekcí vyžaduje kombinaci udržování kvality vody a používání vhodných léčiv určených pro specifické parazity.
Příčiny a rizikové faktory
Špatná kvalita vody je jednou z hlavních příčin chorob akvarijních krevet. Když se zanedbá hygiena nádrže a podmínky vody se zhorší, škodlivé bakterie a parazity mohou vzkvétat, což vede k různým zdravotním problémům krevet. Například svalová nekróza, stav, při kterém odumírají svalové buňky krevet, se často připisuje špatné kvalitě vody a nedostatku živin. Navíc nezdravé nebo zraněné krevety jsou v takových prostředích náchylnější k infekci, což dále zhoršuje problém. Udržování optimální kvality vody prostřednictvím pravidelného monitorování a častých výměn vody je nezbytné, aby se zabránilo vzniku těchto chorob.
Přeplnění akvárií výrazně zvyšuje riziko onemocnění mezi krevetami. Čím více krevet se chová v uzavřeném prostoru, odpadní produkty se hromadí rychleji, což vede k horší kvalitě vody a vyšší úrovni stresu pro krevet. Takové prostředí slouží jako živná půda pro patogenní bakterie a víry, které se mohou rychle šířit a způsobit propuknutí chorob, jako je syndrom bílých skvrn a syndrom náhlého úmrtí krevet, zároveň špatná kvalita vody má za příčinu i takzvaný vadný zvlek.
Nedostatečná výživa je dalším kritickým rizikovým faktorem, který může vést k chorobám akvarijních krevet. Výživové nedostatky nebo nerovnováha mohou oslabit imunitní systém krevet, čímž se stanou zranitelnějšími vůči infekci a jiným zdravotním problémům. Například nedostatek základních vitamínů a minerálů může mít za následek slabý růst, deformace a zhoršený metabolismus. Kromě toho, specifická onemocnění, jako je svalová nekróza, mohou být zhoršena nutriční nedostatečností, což zdůrazňuje důležitost dobře vyvážené stravy. Zajistit, aby krevety dostávaly pestrou a na živiny bohatou stravu, je životně důležité pro jejich zdraví a dlouhověkost, což pomáhá předcházet vzniku nemocí souvisejících se špatnou výživou.
Karanténa
Zavedení karanténních postupů je dalším účinným opatřením k zabránění šíření chorob mezi akváriovými krevetami. Při zavádění nových krevet do akvária je nezbytné dát je do karantény nejméně dva týdny, s preferencí na 30 dní, pokud je to možné.
Toto období umožňuje vizuální kontrolu krevet na jakékoli příznaky nemocí, jako jsou Scutariella Japonica, Holtodrilus Truncates a bakteriální infekce. Karanténní nádrže by měly být odděleny od hlavní nádrže, aby se zabránilo křížové kontaminaci prostřednictvím zařízení, rostlin nebo dokonce rukou. Používáním karanténních nádrží mohou chovatelé krevet výrazně snížit riziko zavlečení patogenů a zajistit zdravější a stabilnější prostředí akvária.
Používání léků a přírodních léčiv je běžným přístupem k léčbě chorob akvarijních krevet. Chemické úpravy, jako je peroxid vodíku, mohou být v určitých případech účinné, i když by se měly používat opatrně, aby se zabránilo vystresování krevet nebo poškození prospěšných bakterií v nádrži. Solné koupele jsou také populárními metodami řízení zdraví krevet, protože pomáhají při prevenci a léčbě infekcí. Je však důležité používat tyto léčby ve vhodných dávkách, aby se zajistila bezpečnost krevet. Kromě toho někteří chovatelé obhajují přírodní léčiva a bylinné léčby, jejichž cílem je posílit imunitní systém krevet namísto přímého zacílení na patogeny. I když přírodní prostředky nemusí být tak okamžitě účinné jako chemické léčby, nabízejí holistický přístup k udržení zdraví krevet a časem podporují odolnost vůči chorobám.