Při pohledu na akvárium mnoho lidí stále očekává, že uvidí "zlatou rybku", nebo jiný známý druh ryby. Ve skutečnosti však existuje mnoho dalších živočichů, které lze chovat jako domácí mazlíčky v akváriu. Mezi ně můžeme například zařadit sladkovodní krevetky, které jsou v Česku, ale i na Slovensku stále oblíbenější. Mezi zkušenými akvaristy jsou oblíbené nejen pro své krásné a pestré zbarvení, ale také proto, že pomáhají udržovat akvárium čisté od nežádoucích řas a jiných nečistot.
Zakrslé krevety (krevetky)
Pokud uvažujete o založení nádrže s krevetkami nebo o přidání některého druhu sladkovodních krevetek do již fungující nádrže, jsou pro vás zakrslé krevetky ideální volbou. Tito drobní bezobratlovci dorůstají délky asi 2,5 až 5 cm, jsou aktivní a poměrně snadno se chovají. Nejčastěji chovanými druhy krevetek jsou Neocaridina a Caridina. Tyto druhy jsou si biologicky velmi podobné, ale nemohou se vzájemně rozmnožovat.
Neocaridina
Krevetky rodu Neocaridina pocházejí ze sladkovodních řek, pramenů a jezer v jihovýchodní Asii, kde se rády skrývají v různých zákoutí svého domova, budou proto velmi spokojené, pokud jim v akváriu poskytnete dostatek prostoru pro úkryt. Rostliny, kameny, duté dřevo nebo mech jsou pro krevetky domovem a zároveň se v nich zabydlí bakterie a další drobní živočichové, kteří vytvářejí důležitou součást jejich potravy.
Mezi nejoblíbenější druhy krevetek rodu Neocaridina v akvarijním světě jsou krevetky – Red Cherry Shrimp, které se živí řasami. Jsou známé tím, že patří mezi nejméně náročné na chov, takže jsou vhodné i pro začátečníky. Tyto odolné krevetky se tak dokážou přizpůsobit i méně ideálním podmínkám v akváriu.
Mezi další oblíbenými druhy se objevují například krevety Orange Sakura, Blue Dream nebo Yellow Neon. Některé druhy rodu Neocaridina byly vyšlechtěny a chovány v zajetí, existuje tak mnoho barevných variant, včetně červené, modré, černé a zelené. Při chovu více druhů v jednom akváriu je důležité vzít v úvahu, že některé krevety se mohou mezi sebou nevybíravě pářit. Jejich potomci jsou velmi často hnědě nebo čiré barvy, tzv. mix krevetky.
Krevetky rodu Neocaridina jsou poměrně tolerantní a dobře se vyrovnávají s různými parametry vody. Teplota vody se může pohybovat přibližně od 18 do 28 °C, ale lépe se jim daří v teplejší vodě (v tomto rozmezí), rychleji se rozmnožují a na druhou stranu se také zrychluje jejich metabolismus, což zkracuje životnost krevetek. Stejně tak si poradí s mírně kyselou a měkkou vodou, ale mnohem lépe se jim vede ve středně tvrdé až tvrdé vodě s neutrálním nebo zásaditým pH mezi 6,5 a 8 pH. Obvykle se dožívají 1,5 roku a dorůstají velikosti 3 až 5 cm.
Caridina
Tyto jedinečné krevetky rodu Caridina vyžadují ve srovnání s rodem Neocaridina více péče, takže jsou vhodnější pro zkušenější chovatele. Díky dlouholetému selektivnímu šlechtění se Vám však odmění krásnými barvami a působivými vzory. Většinu druhů a kombinací krevetek rodu Caridina tvoří druhy Crystal, Bee, Tiger. Celosvětově nejznámějším druhem rodu Caridina jsou krevetky Amano (Caridina Japonica). Tyto krevetky jsou jedni z nejužitečnějších požíračů některých druhů řas, takže jsou velmi dobrými čističi akvária, patří proto k nejoblíbenějším druhům krevetek. Mezi další oblíbené krevetky rodu Caridina se dají zařadit – Crystal Red, Crystal Black, Blue Bolts a Black King Kongs.
Druhy rodu Caridina jsou náročnější na udržování správných parametrů vody. Teplota by se měla tedy pohybovat přibližně mezi 20 a 25 °C. Dávají přednost měkké vodě, která je kyselá nebo neutrální. Krevetky se nejlépe množí v podmínkách, kde má voda hodnotu pH přibližně 6,8-7,5, celková tvrdost by měla být v rozmezí (GH) 4-6 a zároveň by měla splňovat nižší hodnoty KH. Tyto krevety se dožívají 1 až 2 let.
Vybavení akvária
Různé druhy sladkovodních krevetek se od sebe liší, důležité je však, že všechny potřebují k životu určitou kvalitu prostředí.
Nádrž
Protože sladkovodní krevetky jsou obecně malá stvoření, jsou některé druhy zakrslých krevetek, které jsou vhodné chovat v tzv. nanoakvárií (10l – 30l), ale doporučená minimální velikost je 40l. Je to proto, že krevetky potřebují stabilní životní podmínky a nevýhodou malých akvárií je, že chemické složení vody kolísá mnohem více než ve větších nádržích. Je také třeba vzít v úvahu, že pokud se o krevety dobře staráte, jejich populace se může poměrně rychle zvýšit. Volba velikosti akvária závisí nejen na druhu krevetek, které si vyberete, ale také na tom, zda budou v akváriu další obyvatelé nebo zda plánujete krevetky chovat za účelem rozmnožování.
Filtr
Jedním z nejlepších typů filtrace pro nádrže s krevetami je molitanový (houbový) filtr. Tyto filtry jsou levné, odolné, a hlavně bezpečné pro krevety, protože houba je chrání před sací trubicí, která může krevety (zejména mladé) nasát a zabít. Mnozí z vás si možná myslí, že filtr slouží pouze k čištění vody, ale hraje i další důležitou roli. Filtr nám také pomáhá zbavit se čpavku, který je pro živé tvory obzvláště nebezpečný.
Ohřívač
Krevetky dobře prospívají při pokojové teplotě, takže ohřívač není vždy nutný. Je však užitečná pro udržování stabilní teploty a také pro ty, kteří žijí v chladnějších domácnostech.
Substrát
Substrát je důležitou součástí nádrže – jako podklad pro biotop, pro tvorbu potřebných mikroorganismů, bakterií nebo jednobuněčných řas, které jsou pro krevetky přirozenou potravou. Výběr správného substrátu může být složitý vzhledem k velkému množství substrátů na trhu a specifickým požadavkům na různé druhy krevetek.
Substráty lze rozdělit na dva základní typy – aktivní a pasivní.
Aktivní substráty mění vlastnosti vody, snižují její pH, a proto jsou vhodné pro krevetky, kterým se lépe daří v měkké vodě. Schopnost aktivního substrátu měnit pH se snižuje s každým přidáním tvrdé vody do akvária. S touto změnou se také mění parametry vody, což náročnější krevetky nemusí dobře snášet. V takovém případě je při výměně vody lepší použít vodu upravenou reverzní osmózou (filtrací).
Pasivní substráty naopak nemění parametry vody, a proto jsou vhodnější například pro krevetky rodu Neocaridina, které potřebují tvrdší vodu. Při použití pasivních substrátů si dejte pozor na jejich zbarvení, které může do vody uvolňovat škodlivé látky a ohrozit tak vývoj či dokonce život krevetek.
Rostliny
Vodní rostliny pomáhají zlepšit kvalitu života krevetek několika způsoby. Jak již bylo zmíněno, rostliny poskytují krevetám a jejich mláďatům úkryt a také větší plochu pro růst biofilmu, což krevetkám umožňuje samostatnější a lepší přísun krmení. I samotné rostliny se mohou stát potravou pro krevetky, pokud některé z nich začnou odumírat. Vodní rostliny fungují také jako přirozené filtry a pomáhají v akváriu udržovat nízkou hladinu dusičnanů a amoniaku.
Na druhou stranu rostliny mohou být pro krevety nebezpečné také kvůli hnojivu, které může krevetám uškodit. Proto buďte při nákupu nových rostlin opatrní a nezapomeňte je dobře propláchnout.
Chemie vody
Před přidáním krevetek do akvária je nutné zajistit optimální hodnoty vody. Ty lze zkontrolovat pomocí různých domácích testů. Parametry vody, které by se měly vždy kontrolovat, jsou kyselost vody (pH), tvrdost vody (GH), uhličitanové tvrdosti vody (KH) a také znečištění vody (TDS), např. minerály, chemické prvky, amoniak nebo dusičnany... Různé druhy krevet vyžadují také různé parametry vody, aby se jim v akváriu dařilo. V dobrých akvaristických obchodech bývá u každého druhu krevetek uvedeno, jaké parametry vody jsou pro daný druh ideální.
Voda z kohoutku tyto normy splňuje jen zřídka. Ale nebojte se, i na to existují řešení. Jednou z nich je například reverzní osmóza. Jedná se o filtrační proces, při kterém se z vody odstraní všechny znečišťující látky a výsledkem je zcela čistá a měkká voda. Minerály, vitamíny nebo dobré bakterie, které krevety potřebují k přežití, lze pak do vody přidat pomocí speciálních přísad. K dispozici jsou také různá aditiva pro úpravu vody, ať už jde o odstranění amoniaku, re-mineralizaci, úpravu pH atd.
V neposlední řadě nesmíme zapomenout na kyslík. Krevety ho potřebují k přežití stejně jako ryby. Nejlepším způsobem, jak zajistit dostatečné okysličení vody, je použití okysličovadla. Díky tomu se do vody dostává čistý aktivní kyslík bez vylučování CO2 z okysličovadla za pomocí motůrku.
Jídlo a krmení
Krevetky se živí prakticky čímkoliv. Mohou jíst typické krmivo pro ryby, jako jsou rybí vločky, pelety a oplatky. Požírají i to, co se obvykle nepovažuje za skutečnou potravu, jako je biofilm, řasy nebo hnijící látky. Pro ty, kteří chtějí pro své krevetky to nejlepší, je však dnes na trhu k dispozici řada speciálních krmiv pro krevetky, která obsahují všechny živiny, jež potřebují.
Mohou sladkovodní krevetky žít v zahradním jezírku?
Sladkovodní krevetky mohou žít i v zahradních jezírkách, ale aby v nich přežily, musí být splněny určité podmínky. Hladinu kyslíku, rovnováhu pH, teplotu vody a všechny ostatní parametry je třeba kontrolovat a udržovat v rovnováze stejně jako v akváriu. Ve venkovním prostředí to může být náročnější, ale ne nemožné. Důležitá je teplota vody, krevetky velmi špatně snášejí nízké teploty vody, ale byly však zaznamenány i případy, kdy krevetky přežily zimu i v zahradních jezírkách.
Pokud se rozhodnete chovat v jezírku i ryby, mohou agresivnější druhy krevety napadnout nebo sežrat. Proto je vhodné vybírat menší, pasivnější ryby. Ty budou pro krevetky lepšími společníky, ale i v tomto případě mohou malé krevetky považovat za potravu. Totéž platí pro chov ryb a krevet v akváriu. O tom, zda chovat krevety společně s rybami, se vedou dlouhé diskuse, protože nelze s jistotou říct, které ryby krevetky neohrozí. Mnoho akvaristů je však úspěšně chová společně.
Krevetky se stravují hlavně v noci, aby se přes den vyhnuly predátorům, a jsou také citlivé na nadměrný hluk a vibrace. Proto je důležité poskytnout jim dostatek úkrytů i v jezírcích, zejména pokud žijí společně s rybami nebo jinými živočichy.
Závěrem
Doufáme, že jste se dozvěděli potřebné informace o chovu krevet a že tato roztomilá zvířátka udělají radost i Vám. Přejeme Vám hodně štěstí při jejich chovu.