V tomto článku se zabýváme problematikou akvarijních rostlin a základními živinami potřebnými pro jejich zdravý růst.
Problematika pěstování těchto organismů je velmi rozsáhlá a jen okrajově zmíníme, že zahrnuje např. výběr substrátu, osvětlení a osazení akvária, vstupní parametry vody, hnojení rostlin, přísun oxidu uhličitého, pH, KH, GH vody atd. Na tomto místě se budeme věnovat živinám, které rostliny v akváriu nutně potřebují ke svému růstu, způsobu jejich dodávání a stanovení počátečního množství živin ve vodě.
Proč je to důležité?
V každém případě je zdravý růst rostlin prospěšný pro celkovou rovnováhu v akváriu. Udržujeme-li rostliny v dobrém stavu, minimalizujeme výskyt řas, předcházíme čpavkovým katastrofám a celkově zatraktivňujeme celé akvárium.
Základní dělení živin
Ačkoli se toto rozdělení může zdát na první pohled jednoduché, není tak jednoznačné a různé zdroje zařazují různé živiny do různých skupin. Určitě se však shodneme na tom, že se obecně dělí na:
- Makroprvky
- Mikroprvky
Makroprvky
Tuto skupinu živin přijímají rostliny ve zvýšené míře ve srovnání s mikroprvky. Při nedostatku nebo nadbytku makroživin v akváriu dochází k deformacím rostlin, zpomalení růstu a celkovému chřadnutí.
Obecně se uznává, že mezi makroživiny patří kromě uhlíku (C) a světla také dusík (N), fosfor (P), draslík (K) a hořčík (Mg).
Různé skupiny akvaristů zahrnují mezi makroživiny také vápník (Ca), síru (S), chlor (Cl) a v některých případech i železo (Fe).
Mikroprvky
Jak již název napovídá, tato skupina živin se ve vodě vyskytuje pouze ve stopovém (malém) množství a jejich nedostatek nebo nadbytek nezpůsobí tak dramatický pokles růstu rostlin, ale ovlivní například barvu, tvar, velikost listů atd.
Mezi mikroživiny patří železo (Fe), bór (B), kobalt (Co), měď (Cu), mangan (Mn), molybden (Mo), zinek (Zn), rubidium (Rb), nikl (Ni), vanad (V), síra (S) a vápník (Ca).
Hodnoty a poměry živin v akváriu
Pro účely tohoto článku budeme za makroživiny považovat dusík (N), fosfor (P), draslík (K) a hořčík (Mg).
NPK
NPK je zkratka pro 3 nejdůležitější živiny v akváriu, a to dusík, fosfor a draslík. Mezi makroživiny řadíme také hořčík, ale hořčíku je ve vstupní vodě dostatek. Problémy s nedostatkem se vyskytují pouze u velmi měkké vody nebo u vody z reverzní osmózy či destilované vodě. Nedostatek hořčíku však není tak drastický jako nedostatek NPK.
PROJEVY NEDOSTATKU ŽIVIN
CO2 – Odumírání a hnědnutí listů, rostliny nerostou. Je to jedna z nejdůležitějších živin.
Dusík – celkové žloutnutí listů, pozastavení růstu rostlin. Nové listy na rostlinách jsou zakrnělé a žluté.
Fosfor – Suspenze růstu rostlin. Předčasné opadávání starých listů, chloróza na starších listech především na jejich koncích, listy rostlin jsou tmavě zelené, někdy až černé. Řasy GSA se objevují na listech větších rostlin a na stěnách akvária. Rostliny tmavnou od špiček listů.
Draslík – Žluté plochy, poté zhnědnutí okrajů listů, na listech se objevují dírky.
Hořčík – Žluté skvrny, mramorování listů, chloróza okrajů listů. Žilnatina listů je tmavá.
Železo – Žluté listy, žilky jsou zelené, bílé skvrny, zesklovatění listů.
Mangan – Listy jsou popraskané mezi žilkami, jsou zelené.
Zinek – Listy na okrajích a koncích žloutnou.
Měď – Listy na okrajích a koncích odumírají.
Molybden – Slabý kořenový systém, žluté tečky na listech, hnědé okraje listů.
Bór – odumírání nových listů, kroucení listů.
Vápník – odumírání horních listů, žluté okraje listů. Listy jsou srolované nebo "zmačkané".
Síra – celkové žloutnutí listů, pozastavení růstu rostlin.
Světlo – při nízkém osvětlení se vytvářejí zakrslé rostliny s malými listy. Spodní listy často opadávají.
MNOŽSTVÍ ŽIVIN, JEJICH PŘIDÁVÁNÍ A ODEBÍRÁNÍ
Dobře, už víme něco málo o různých živinách a projevech jejich nedostatku. Nyní si řekneme něco o jejich vhodném množství a jednotlivých poměrech.
Především musím poznamenat, že zde uvedené hodnoty jsou tzv. referenční hodnoty. Každé akvárium je samozřejmě jiné, pokud jde o další proměnné (osvětlení, přidávání CO2, druhy rostlin a živočichů, hodnoty pH, KH a GH), je třeba dodržovat vhodné poměry živin.
Je také důležité si uvědomit, že nadbytek některých živin způsobuje fiktivní nedostatek jiné živiny, tzv. blokádu příjmu, a tak se může stát, že například rostliny vykazují známky nedostatku fosforu, ale v akváriu naměříte ideální množství. Řešením může být snížení množství draslíku nebo vápníku, které v nadměrných koncentracích blokují příjem fosforu a způsobují jeho fiktivní nedostatek.
Dalším ukazatelem, který může způsobit špatný růst rostlin nebo řas, je nesprávný poměr živin. Například při výrazné nerovnováze mezi dusíkem a fosforem, kdy je ve vodě hodně dusíku, nedojde sice k absolutnímu zablokování příjmu fosforu rostlinami, ale příjem fosforu bude horší a mohou se objevit zejména zelené řasy. Některé zdroje uvádějí, že výrazná nerovnováha mezi fosforem a dusíkem může rovněž způsobit vznik hnědých řas. S hnědými řasami se můžeme setkat v případě výrazného nadbytku vápníku, který mohl způsobit fiktivní nedostatek fosforu, což mohlo způsobit výrazný nepoměr mezi dusíkem a fosforem, ale nedá se s jistotou tvrdit, že je to jediná možná příčina.
Stejně významný je i rozdíl mezi N a P, kdy nadbytek fosforu může způsobit vznik sinic.
Nyní, když jsme si vysvětlili některé úvahy týkající se nadbytku/nedostatku/blokování příjmu živin a fiktivního nedostatku, přejděme k množství živin, ze kterého je třeba vycházet, jejich poměru a možnosti působení fiktivního nedostatku.
Hladina živin v akváriu
Jak jsem uvedl výše, tato množství jsou pouze výchozím bodem. Můžete se od nich odrazit, ale každé akvárium je jedinečné a platí pro něj určitá specifika. Na tomto místě zahrnu amoniak a NO2, které tvoří NO3 a později dusík. Ke stanovení hodnoty použiji poměr mg/l.
Dusík
N: 2,3 - 7
V akvaristice se nepoužívají testy přímo na dusík, ale testy na NO3, přičemž hodnota dusíku se vypočítá jako 1N = NO3 / 4,42.
Dusík se zvyšuje přidáním hnojiva obsahujícího NO3.
Snižte obsah dusíku častější výměnou vody (dbejte na to, aby přiváděná voda neměla vysoké hodnoty NO3) nebo použitím přípravků snižujících obsah N v akváriu, případně použitím filtračních materiálů.
Je důležité pochopit, jak se v akváriu vytváří dusík. Na počátku jsou to nečistoty, jako je potrava, rybí trus, spadané listí apod. Z nich se uvolňuje amoniak, který je pro zvířata vysoce toxický i v nejnižších koncentracích. Pokud je vaše akvárium dobře zařízené a má nitrifikační bakterie, amoniak se přemění na NO2, který je pro živočichy také toxický, ale méně. Nitrifikační bakterie dále přeměňují NO2 na NO3, který již není pro zvířata toxický (podle některých názorů by obsah dusíku neměl překročit 50 mg/l).
Čpavek
Amoniak (NH4): 0
Hladina by se měla udržovat na nule, protože její zvýšení může být pro živočichy v akváriu nebezpečné.
Redukce: výměna vody, odstranění uhynulých ryb, snížení krmných dávek, lepší filtrace, bakterie rozkládající amoniak, snížení počtu ryb, speciální přípravky snižující amoniak, speciální filtrační vložky.
NO2
NO2 - 0
Hodnota by se měla udržovat na nule, její zvýšení může být pro živočichy v akváriu nebezpečné.
Redukce: výměna vody, odstranění uhynulých ryb, snížení krmných dávek, lepší filtrace, bakterie rozkládající amoniak, snížení počtu ryb, speciální přípravky snižující amoniak, speciální filtrační vložky.
NO3
NO3: 10-30 mg/l
Dlouhodobé hodnoty nad 50 mohou být pro živočichy toxické (i když tato informace je diskutabilní, protože vychází pouze ze společného názoru akvaristů a není dosud podložena podrobnými vědeckými důkazy). Pokud jde o hodnotu NO3, je třeba se zaměřit také na hodnoty PO4 ve vodě, protože ideální poměr NO:PO4 je 10:1.
Fosfor P (PO4)
PO4: 0,5 - 1mg/l
Dlouhodobé hodnoty PO4 nad 1,5 mg/l již mohou být pro akvarijní ryby toxické. Výše uvedené údaje závisí na řadě faktorů, někteří akvaristé nemají problém dlouhodobě udržovat akvárium s hladinou PO4 3 mg/l. Opět si uvědomte, že špatný poměr mezi NO3 a PO4 může způsobit zelené nebo modré řasy. Nadbytek PO4 může také způsobit fiktivní nedostatek jiné živiny.
Zvýšení: Přidání hnojiva
Snížení: Výměna vody, odstranění uhynulých ryb, snížení krmných dávek, lepší filtrace, bakterie rozkládající amoniak, snížení počtu ryb, speciální přípravky snižující amoniak, speciální filtrační vložky.
Fosfor, stejně jako dusík, vzniká rozkladem akvarijních zbytků. V přitékající vodě z vodovodu se obvykle nevyskytuje.
Draslík (K)
K: 5-15 mg/l
Někdy se může stát, že je třeba přidat draslík, ale není třeba měřit jeho množství, protože je pro rostliny nesmírně důležitý a ani jeho vysoké koncentrace nezpůsobují obyvatelům akvária žádné problémy. S tímto tvrzením ale nesouhlasím. Nikdy jsem se nezabýval zvýšenou koncentrací draslíku a jejím vlivem na zdraví ryb nebo krevetek. Zvýšené množství draslíku však způsobuje blokování příjmu dusíku a podle některých zdrojů i hořčíku, vápníku a fosforu. V kohoutkové vodě se buď nevyskytuje vůbec, nebo jen minimálně, a proto jej budete muset s největší pravděpodobností doplňovat za pomocí hnojiv.
Vápník (Ca)
Ca: 10 - 30 mg/l
Vápník je již obsažen v kohoutkové vodě, takže pokud potřebujete snížit jeho hodnoty, je to obtížnější. Máte tři možnosti: můžete použít vodu z reverzní osmózy, můžete kohoutkovou vodu zředit destilovanou vodou nebo můžete kohoutkovou vodu převařit.
Hořčík (Mg)
Mg: 5 - 15 mg/l
Hořčík, stejně jako vápník, je obvykle v dostatečném množství obsažen již v dodávané vodovodní vodě. V případě nedostatku ji lze samozřejmě dodat hnojivy.
Železo (Fe)
Fe: 0,1-1 mg/l. Nad 1 mg/l je pro zvířata toxický.
V kohoutkové vodě je obvykle obsažen jen v minimálním množství, a proto musí být dodáván hnojivy. Železo má tendenci se ve vodě (zejména tvrdé) srážet, proto se doporučuje jej dodávat spíše denně a v menších dávkách.
Poměry živin
Na tomto místě uvádím úvahy o vhodných poměrech živin. Připomínáme, že tyto poměry se mohou v jednotlivých akváriích lišit, proto je důležité je upravit podle pozorování.
N:P - 16:1
NO3:PO4 - 10:1
N:K - 1:1
NO3:K - 4,42:1
Ca:Mg:K - 2:1:0,5
Ca:Mg - 4:1 / 3:1
Také např:
NO3 - 15 mg/l, PO4 - 1,2 mg/l, K - 4 mg/l, Ca - 15 mg/l, Mg - 7,5 mg/l.
Blokování jiných živin
Jak již bylo zmíněno v tomto článku, nadbytek některých živin může způsobit fiktivní nedostatek jiných živin. To znamená, že rostliny živiny nepřijímají, přestože je mají k dispozici ve vodě.
(vlevo přebytek, vpravo fiktivní nedostatek)
N - K, P, Ca, Mg
K - N, P, Ca, Mg
P - N, K, Ca, Mg
Ca - N, K, P, Mg
Mg - N, K, P, Ca
Ca - Mg
Mg - Ca
Fe - Mn
Mn – Fe
ŽIVINY – SVĚTLO – CO2
Pokud jde o zjištěný vztah mezi živinami, světlem a oxidem uhličitým (CO2), je toto téma na samostatný článek. Stručně řečeno – je třeba dosáhnout ideálního poměru mezi těmito třemi veličinami. To znamená, že čím více živin přidáme, tím více světla musíme přidat a tím více CO2 musíme přidat. Tato problematika je samozřejmě mnohem složitější. Abychom zabránili růstu řas a špatnému růstu akvarijních rostlin, nesmíme nikdy dosáhnout stavu, kdy mají rostliny hodně světla, málo živin a málo CO2. Ostatní disproporce se také nedoporučují, ale nemají na akvárium tak katastrofální vliv.
ZÁSOBOVÁNÍ ŽIVINAMI – METODY HNOJENÍ
Stejně tak je tato otázka příliš široká. Stručně řečeno – akvarijní rostliny přijímají živiny buď z vodního sloupce, nebo kořeny ze substrátu.
Některé živiny se vytvářejí přímo v akváriu (např. dusík a fosfor), některé se přidávají prostřednictvím kohoutkové vody (např. vápník a hořčík) a některé se přidávají především prostřednictvím hnojiv (např. draslík). Samozřejmě, pokud máme například málo ryb a hodně rostlin a dusíku a fosforu se tvoří méně, než rostliny přijímají, můžeme je do akvária přidat s hnojivem.
Hnojiva jsou kapalná hnojiva, sypká hnojiva, statková hnojiva, substrátová hnojiva nebo substráty, které v sobě přímo vážou živiny.